Co jsou krbová kamna a jak fungují?

Bojíme se příliš vysoké teploty v našich krbových kamnech, zajímá nás, jakou teplotu budou mít spaliny, které je opouští? Nebo zdali se kolem kamen dají skladovat hořlavé materiály? Na to si dnes odpovíme.

Jedná se o velice častou otázkou, se kterou se setkáváme. Deflektorem se nazývá vrchní díl často šamotové vystýlky spalovací komory. Tento díl se nachází přímo nad plameny a odráží tak hořící plyny, respektive zabraňuje jejich rychlému odchodu z kamen pryč do komínu.

Krbová kamna dělá primárně krbovými kamny prosklení v jejich dvířkách, díky kterému do nich můžeme pohodlně hledět stejně jako do klasického krbu a vychutnat si tak požitek z hoření v přímém přenosu. Krbová kamna mají oproti „klasickým kamnům,“ tedy bez prosklení, mnohem větší účinnost, a to díky pečlivosti výrobců a inovacím ve vývoji. I v dnešní době tepelných čerpadel a kotlů jsou krbová kamna velice poptávaným zdrojem tepla a nabízí se nám v nejrůznějších provedeních.

Fungování krbových kamen s teplovodním výměníkem není žádnou záhadou. Jedná se ovšem o proces, který nemusí být všem známý a my se nyní podívám, jak taková kamna fungují.

Co ovlivňuje výkon krbových kamen se může zdát jako triviální otázka, má ovšem něco do sebe a my se na ni, tedy na krbová kamna a jejich výklon podíváme.

Krbová kamna či krbové vložky jsou oblíbeným zdrojem tepla v mnoha domácnostech. Pokud plánujete koupi kamen nebo krbu, budete se pravděpodobně setkávat s termínem "jmenovitý výkon". V tomto článku vysvětlíme, co to znamená a jak může pomoci při vašem výběru.

Při výběru krbových kamen nebo krbové vložky dbáme velký důraz na plochu skla, a to je zcela pochopitelné, protože čím máme větší plochu skla, tím máme větší výhled na plameny. V kamnech se ovšem při spalování dřeva uvolňují prachové částice a nečistoty, ty se poté uchycují na skle a kazí nám tak výhled. Naštěstí výrobci krbových kamen a krbových vložek byli při konstruování bdělí a na takovéto eventuality mysleli.

V tomto článku společně započneme sérii, ve které se zaměříme na materiály používané jako vystýlky topenišť, zaměříme se na jejich přednosti a výhody a společně s tím se podíváme u kterých výrobců nalezneme zastoupení zmiňovaných materiálů. Naším prvním a nejrozšířenějším materiálem pro vnitřek topeniště je šamot.

V prvním díle naší série věnované spalovacím komorám, jsme se zabývali šamotem - tím nejrozšířenějším materiálem používaným právě za účelem vystýlání vnitřků topenišť. Nyní se budeme věnovat druhému nejrozšířenějšímu materiálu a to vermikulitu. Jaké jsou jeho výhody a s čím si ho lidé často pletou? Na to se právě teď podíváme.

Stejně jako ve dvou předchozích dílech naší série o výstelkách topenišť se i nyní budeme věnovat atraktivnímu materiálu, který všichni známe, ale možná jsme nevěděli, že se využívá i ve světě topení. Bavit se budeme o žárovém betonu.

V naší sérii o výstelkách topenišť se pomalu chýlíme ke konci, přesto nás čeká ještě pár zajímavých materiálů a na dva z nich se dnes podíváme. Jsou to litina a ocel - dá se říct běžné materiály, se kterými se v kamnařině běžně setkáváme, ale už ne tak často osamoceně od ostatních výstelkových materiálů.