Pohodlné zajištění vody pro zahradu dnes umožňuje široká škála kvalitních čerpadel. A vyplatí se pamatovat i na další technické vymoženosti, jako je například automatické ovládání.

Co je na výběr? A jaké funkce může čerpadlo plnit?

Pro zavlažování zahrady nejspíš využijete některé ze zahradních nebo ponorných tlakových čerpadel, která bez potíží dokáží čerpat vodu ze studní, přírodních pramenů nebo nádrží na dešťovou vodu. Pro získání vody do domácnosti jsou ideální domácí vodárny a domácí vodní automaty. Pokud potřebujete čerpat vodu ze zatopeného sklepa, pomohou vám ponorná čerpadla. Ta dobře poslouží také pro přečerpávání vody mezi zásobníky, a to i v případě, čerpáte-li vodu znečištěnou.

Jestliže potřebujete vybrat čerpadlo optimální konstrukce, musíte vědět, zda budete vodu čerpat ze studny, z jímky, nebo z přírodního zdroje. Důležitá je ovšem nejen otázka odkud, ale rovněž z jaké hloubky a kolik vody bude třeba čerpat na odběrném místě. Také si musíte předem ujasnit, s jakým tlakem má být čerpadlo dimenzováno, aby po odečtení všech ztrát zůstala v místě odběru dostatečná kapacita.

Čerpadla se v základním dělení rozlišují na povrchová a ponorná. Lze konstatovat, že povrchové čerpadlo pořídíte levněji. Tato výhoda ovšem má háček: čerpadlo se dá reálně použít jen do hloubky sání 6 až 7 metrů. Ve větší hloubce jsou už ztráty při sání neúměrně velké, takže úsporu při pořízení platíte vyššími provozními náklady. Povrchové čerpadlo sice dokáže nasát vodu až z hloubky 9 metrů, u větší hloubky sání je však nezbytný kvalitní sací koš se zpětnou klapkou.

Potřebujete stabilně čerpat vodu z větší hloubky? Pak použijte ponorné tlakové čerpadlo! Ztráty  výkonu se u ponorných čerpadel počítají pouze na výtlaku a jsou dané přepravovanou výškou, vzdáleností, průměrem trubky a do jisté míry také materiálem potrubí. Počáteční investice bude sice větší, ale rychle se vrátí: provoz bude  efektivnější a úspornější, navíc jsou ponorná čerpadla méně náročná na údržbu.

Pomoci vám může systém automatického zavlažování, který dokáže zajistit úsporu až 40 % vody. Zajistí rovnoměrné rozmístění vláhy na přesně vymezeném prostoru zahrady. Můžete nastavit čas, kdy se zavlažování spustí. Nejlepší je zavlažovat ráno dříve, než začne svítit slunce, případně večer či v noci. Z chladné půdy se totiž odpaří méně vody. Naopak během dne se voda odpařuje rychleji a její spotřeba tak může výrazně vzrůst.

Nejhospodárnější a zároveň nejekologičtější je pořídit si senzorovou technologii, tedy čidlo půdní vlhkosti a dešťový senzor. Čidlo půdní vlhkosti měří aktuální vlhkost půdy. Pokud je půda dostatečně vlhká, systém automatického zavlažování se nespustí nebo se přeruší aktuální zavlažování. Dešťový senzor zase reaguje na srážkovou činnost a podle přirozených srážek dává pokyn k úpravě naplánované závlahy.

Na závěr:

- vodní čerpadla jsou konstruována tak, aby s nimi uživatel neměl zbytečnou práci. Hlavní údržba spočívá v zazimování povrchových čerpadel. Ta by totiž jinak zničil mráz.

- někteří výrobci mají v nabídce takový typ povrchového čerpadla, který má uvnitř plynový váček. Tento detail dokáže zabránit prasknutí čerpadla: plynový váček absorbuje tlak ledu.

- bedlivý pozor dávejte na čerpadla, jež jsou vybavena elektronikou. Tento typ čerpadel nesmí být umístěn ve vlhkém prostředí, třeba pod víkem studny nebo v nevětrané zemní jímce. Elektronika by se rychle zničila.

Připraveno ve spolupráci s časopisem Domov. Časopis Domov